Heinrich von Kleist, Daniela Samsonová & ​realita

Penthesilea

V roce 1808 napsal německý autor Heinrich von Kleist drama ​Penthesilea, ve kterém kriticky nahlíží život jedince ve společnosti ​prostoupené násilím. Líčí mocenské vztahy mezi řeckými vojáky, kteří ​již deset let bojují před Trojou, a odhaluje traumatické okolnosti ​vzniku na mužích nezávislého ženského státu Amazonek. Jejich ​královně Penthesilee, která se před Trojou střetává s řeckým ​hrdinou Achillem, dává Kleist možnost obrátit bezmoc v moc a vzít ​pomstu do svých rukou, čímž se jeho pohled radikálně liší od jiných ​verzí známého mýtu.

Dramatik, básník a publicista Heinrich von Kleist je jedním z ​nejvýznamnějších autorů německého jazyka. Mezi jeho ​nejoceňovanější díla patří hry Katynka z Heilbronnu, Rozbitý džbán a​ Penthesilea, dále prózy Markýza z O..., Michael Kohlhaas nebo​ Zemětřesení v Chile. 21. listopadu 1811 spáchal ve věku 34 let spolu s ​jemu blízkou Henriettou Vogel sebevraždu u berlínského jezera ​Wannsee.

Inscenace Penthesilea rozšiřuje pohled Heinricha von Kleista o ​autorské texty scénáristky a režisérky Daniely Samsonové. Zaměřuje ​se na důsledky mezigeneračních traumat, fenomén neviditelnosti žen ​a dává prostor následkům, se kterými žijí oběti znásilnění.

Inscenační tým

Text:

Překlad:

Koncept a režie:

Dramaturgie:

Asistent režie a ​dramaturgie:

herecké vedení:

Scéna:

Kostýmy a grafika:

Pohybová spolupráce:

Produkce:

Foto inscenace:

Foto plakát:

Modelka plakát:

Heinrich von Kleist, ​Daniela Samsonová & ​realita

Otokar Fischer

Daniela Samsonová

Klára Metge, Viktorie ​Knotková

Dan Pavlík

MgA. Andrea Buršová, Ph.D.

Alexandra Kubenková

Barbora Netopilová

Vendula Možnarová

Lucie Blechová, Anna ​Šestáková

Martin Chmelík

Vladimír Kiva Novotný

Michaela Pilátová

tým děkuje Angeé Roučkové, Ondřeji Cikánovi, ​Janě Startsev, MgA. Janě Štvrtecké, doc. Mgr. ​Petru Svozílkovi, prof. Dr. phil. Josefu ​Vojvodíkovi, M.A.

Obsazení

markéta Bohadlová

Michal Busta

Anna Červeňová

Terezie Holubová

Šimona HorynovÁ

Kateřina Humhalová

Josef Filip Kostka

Martin Leiský

Kateřina Mizeráková

Vojtěch Obdržálek

Kanwar Šulc

Andrea Tesařová

St​udio marta

Vedoucí Studia Marta: Jan Škubal

Produkční Studia Marta: Dagmar Indrová

Realizace kostýmů: Miloslava Darmovzalová Marková​ Výroba dekorací: Petr Turek

Jevištní mistr: Martin Helán

Stavba, rekvizity: Tomáš Kocmich, Tomáš Maláník

Zvuk: Bohdana Sýkorová, Josef Kučera

Světlo: Štěpán Hlaváček

AV technika: Dominik Pacek

Premiéra: 1. 9. 2024

Studio Marta, Bayerova 5, Brno

Pedagogické vedení

Ateliér režie a dramaturgie doc. MgA. Marka Horoščáka, ​Ph.D.: doc. MgA. Marek Horoščák, Ph.D., Mgr.art. Dodo ​Gombár, doc. Břetislav Rychlík

Ateliér činoherního herectví Igora Dostálka: doc. Mgr. Igor ​Dostálek, MgA. Andrea Buršová, Ph.D.

Hudba v představení užita na základě licence OSA.

Cannibal - Kesha

Make Your Own Kind Of Music - Cass Elliot

Ona se brání - Karel Černoch

Ten báječnej mužskej svět - Miroslav Donutil

Toxic - Anthony Willis

Ateliér divadelní produkce a jevištní technologie: MgA. BcA. ​Petra Vodičková, Ph.D.

Ateliér scénografie: MgA. Matěj Sýkora

stát Amazonek, který sám své ​zákony si dává, sám sebe poslušen, ​sám chrání sebe.

Heinrich von Kleist: Penthesilea (1808), překlad Otokar Fischer (1912),

úryvek ze scénáře

ACHILLES:

Mluv, prosím, jasněji.

PENTHESILEA:

Kde národ Amazonek vládne dnes,

tam sídlel kdysi, bohům podroben,

kmen Skythů svobodných a bojovných, ​jenž každému se lidu rovnal země.

Po řadu staletí již vládu měl

nad Kavkazem, jenž plody obtěžkán, ​když aithiopský vládce Vexoris

u jeho paty zjevil se a muže

před sebou v rychlém boji porubal

a v údolí se vedrav, starce, hochy,

kde tasená je stihla ocel, sklál:

tak zašlo​ nádherné to plémě.​

Do chýší našich drze vloupali​

se vítězové barbarští a plody

se z našic​h žírných polí živili

aby nás potupili ​nejníže,

si vynutili ještě lásky dar:

od hrobů jejich mužů odervali

k svým hnusným ložím vdovy plačící.

ACHILLES:

PENTHESILEA:

ACHILLES:

Los byl to zkázonosný, královno,

jenž zplodil ze sebe tvůj ženský stát.

Po celé noci v tichém úkrytu

v Martově chrámu ženy ležíce,

svých slzí deštěm vydlabaly stupně.

A znesvěcená lože hemžila

se množstvím ostrých dýk, jež ukuty

při žáru krbu ze stříbrných zdob,

ze zlata, z prstenů: již na svatbu

jen čekaly, kdy aithiopský král

se oddá s Tanaïdou královskou,

by ostřím zulíbaly hostů hruď.

A den když vzešel hodů svatebních,

svou dýku vetkla královna mu v prsa; ​Mars, místo milence, se oddal s ní,

a celé vrahů plémě dýkami

v noc jednu bylo k smrti ulehtáno.

Ten skutek žen lze věru chápati.

PENTHESILEA:

I bylo usneseno v radě lidu:

Jsou volny jako vítr v poli

ty ženy pro svůj skutek hrdinský

a nejsou poddány už rodu mužů.

Stát neodvislý budiž zařízen,

to ženský stát, jímž nadále už žádný

hlas vládychtivých mužů nebouří,

stát, který sám své zákony si dává,

sám sebe poslušen, sám chrání sebe:

a královnou mu budiž Tanaïs!

Muž, jehož oko shlédne tento stát,

nechť to své oko zavře na věky;

a kde snad narodí se hoch,

jenž vzešel z políbení tyranů,

buď za divými otci poslán v Orkus.

Chrám Areův se ihned naplnil

vším národem, by velkou Tanaïdu

za strážkyni těch řádů korunoval. ​Když ona v nejslavnější okamžik

po schodech blížila se k oltáři,

by z rukou první kněžky zdobené

luk Skythů velký, zlatý přijala,

jímž dříve vládli jenom králové,

tu zahlaholil chrámem tento hlas:

„Jen výsměch mužů bude vyzývat

stát jako tento, prvý sousedů

jej prudký nájezd z kořen vyvrátí:

luk mohutný přec nikdy nemůže

být pozvedán od chabých žen,

jimž plný prs brání v pravém udatentství mužů.“

Tu kněžna na okamžik stanula

a čekala, co vyvolá ta řeč;

když zbabělost však zmáhala se kol,

prs pravý odtrhla si volajíc,

že ženy, které napnout mohou luk,

zvát Amazonky - bez ňader - se mají! -

A, nedomluvivši, se zhroutila,

a na hlavu jí vetkly korunu.

Trauma, podstatné jméno, rod střední, ze ​starořeckého: τραύμα – rána.

Trauma je hluboké psychické zranění nebo ​psychický šok, který je vyvolán extrémně ​stresujícími zážitky. Jedná se o náhlé, ​nepředvídatelné situace, nad kterými nemáme ​kontrolu. U zasažených vyvolávají strach a ​bezmoc. Takové zážitky se mohou vyskytnout ​jednorázově nebo opakovaně a zahrnují události, ​jako jsou fyzické, psychické nebo sexuální násilí, ​válečné zážitky, velké ztráty, přírodní katastrofy, ​vážné nehody a další situace, které ohrožují lidský ​život nebo psychické zdraví.

Spouštěče (Triggery) připomínají trauma a ​spouštějí v těle jakýsi nouzový plán: tělo reaguje ​stejně jako v prožité traumatizující situaci, např. ​strachem, zamrznutím nebo nekontrolovatelným ​třesem. To se děje tak rychle, že zasažení ve ​většině případů nedokážou okamžitě rozpoznat ​souvislost, zvláště pokud trauma ještě nebylo ​zpracováno. Traumatické zážitky mají dalekosáhlé ​následky. Ovlivňují nejen životy přímo zasažených, ​ale formují i jejich rodiny a společnost jako celek ​i v dobách míru, často napříč generacemi. ​Nezpracované mohou být předány dětem, vnoučatům ​a společnosti jako transgenerační traumata.

Válečné znásilnění a další formy sexualizovaného ​násilí často vedou k posttraumatickému ​stresovému syndromu nebo jiné formě ​traumatizace. Narušují fyzickou a duševní ​integritu, jsou masivním útokem na schopnost ​důvěřovat a udržovat vztahy. Mýty o znásilnění, ​stigmatizace a rodinné a společenské tabu kolem ​násilí znesnadňují mnoha obětem sexuálního násilí ​mluvit o svých zkušenostech a získat podporu.

Pomsta, podstatné jméno, rod ženský

Ublížení, které někomu způsobíte, jako trest za ​újmu, kterou ten člověk způsobil vám. Sloveso ​mstíti (sě) v nejstarších dokladech z Dalimilovy ​kroniky znamená „odpláceti násilí NÁSILÍM”

Postoj Čechů ke znásilnění (Amnesty ​International)

Minimálně 40 % Čechů si v roce 2022 myslelo, že oběť je za znásilnění ​spoluzodpovědná (oblečením, opilostí, tím, že neřekla jasně ne...). V roce 2015 to ​bylo 63%.

V 90 % případů je pachatelem někdo, koho oběť zná (partner, kolega, kamarád...).

Podle odborných výzkumů je v ČR spácháno zhruba 12 000 znásilnění ročně – tedy ​34 znásilnění denně. Hlášeno je jen okolo 5%. Znásilnění zažije každá desátá žena ​a každý třicátý muž.

Sex bez souhlasu je neospravedlnitelný pro 77 % žen a 61 % mužů.

Podle statistik až 70 % obětí zamrzne a nemůže se bránit.

S traumatem se oběti vypořádávají dlouho až doživotně. K dlouhodobým ​následkům dochází u 90 % obětí.

stereotypní představy

Žijeme ve společnosti, ve které si oběť a přeživší sexualizovaného násilí musí své ​trauma obhájit. Ve společnosti, která se více zabývá tím, co se stalo, než tím, jak ​se oběť a přeživší cítí a co zrovna potřebuje.

Stereotypní představy o tom, jak vypadá znásilnění, jak by měla oběť a přeživší ​působit, vypadat nebo reagovat nebo proč je komplikované opustit násilný vztah, ​se promítají do přístupu ze strany odborníků a veřejnosti. Otázky typu Co jste ​měla na sobě? Proč jste tam s ním chodila? Vy jste se nebránila? Proč jste od něj ​neodešla dřív? přenáší vinu na oběť, a ne na toho, kdo čin spáchal. A tak se raději ​rozhodne o tom nemluvit.

Co je sexualizované násilí?

Sexualizované násilí je každé nevyžádané a nechtěné jednání se sexuálním ​podtextem, které je dané osobě (vůči které je namířeno) nepříjemné a není pro ni ​možné nebo bezpečné je v tu chvíli odmítnout, nebo odmítnutí není respektováno. ​Mezi sexualizované násilí řadíme i obtěžování a nátlak. Může být prováděno ​kýmkoli a v jakémkoli prostředí včetně domova a práce. Sexualizované násilí či ​obtěžování nikdy není vinou člověka, který ho zažil. Nenese na něm podíl ani ​způsobem svého projevu, stylem oblečení nebo svým chováním. Jediné, na čem ​záleží, je to, jestli osoba skutečně dobrovolně a jednoznačně souhlasila, aniž ​byla jakkoliv přinucena. Podstatou sexualizovaného násilí je otázka moci: tedy ​utvrzení, posílení nebo získání mocenské převahy nad obětí, ke kterému je ​sexualita a intimita zneužita.

Co když se mi někdo svěří?

Možná máte ve svém okolí někoho, kdo zažil sexuální násilí nebo obtěžování a ​svěřil se vám. Vaše reakce může oběť násilí podpořit a dodat jí sílu k řešení ​situace s odborníky místo toho, aby se svou bolestí zůstala sama. Zkuste oběti ​poskytnou takovou odezvu, ze které pochopí, že vám může věřit a že vy věříte jí. ​Nevhodné reakce na sdílení způsobují, že se oběti uzavřou před dalším sdílením, ​potlačí projevy svého traumatu a mohou začít trpět psychickými problémy, které ​mohou vést až k sebepoškozování, užívání alkoholu/drog a sebevražedným ​myšlenkám.

Jak se zachovat?

1. Oběti důvěřujte a nezpochybňujte nic z toho, co říká

2. Zeptejte se, co pro ni můžete udělat

3. Nezlehčujte její prožívání situace a neobviňujte ji

4. Dejte jí prostor k rozhodnutí pro další postup, netlačte ji k žádnému řešení

5. Nechte řešení situace na ní, nepřebírejte odpovědnost

6. Dejte oběti jasně najevo, že jste tu pro ni, když vás bude potřebovat

7. Nabídněte jí kontakty na odbornou pomoc, jakou je například proFem

8. Pokud si nejste jistí co dělat, obraťte se na odborníky a řekněte si o radu

BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ

Bílý kruh bezpečí poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem ​trestných činů.

Slovinská 39 (vchod 41) 612 00 Brno – Královo Pole

Osobní příjem

pondělí 16 – 17 hodin pro objednané úterý 17 – 20 hodin

čtvrtek 17 – 20 hodin

Nonstop rady a informace získáte na bezplatné lince telefonické krizové pomoci ​Bílého kruhu bezpečí, volejte číslo: 116 006

e-mail: bkb.brno@bkb.cz

https://www.bkb.cz/kontakt/ceska-republika/brno/

IN IUSTITIA

Stali jste se zvlášť zranitelnou obětí trestného činu? Poradna Justýna Vám ​pomůže hájit Vaše práva.

Poradna Justýna

pobočka Brno

pondělí 12 - 19 hodin Malinovského náměstí 4 602 00 Brno

773 177 104

poradna.brno@in-ius.cz www.poradnajustyna.cz www.in-ius.cz

KONSENT

Boříme mýty o sexu a sexuálním násilí. Konsent nabízí mimo jiné kurzy týkající se ​prevence sexuálního násilí.

Když to chce: workshopy primární prevence pro školy a volnočasová centra ​zaměřené na prevenci sexuálního násilí (kdyztochce@konsent.cz)

Respekt je sexy: v prostředí, kde hraje hlasitá hudba, pije se alkohol, berou se ​drogy, tancuje se, dochází k sexuálnímu obtěžování (respektjesexy@konsent.cz)

Za Poříčskou bránou

7 186 00 Praha 8

www.konsent.cz

Pokud hledáte pomoc pro sebe nebo blízkou osobu, která byla ​obětí sexuálního násilí, můžete se obrátit na některou z ​následujících neziskových organizací, případně je finančně ​podpořit.

BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ

NEVYPUSŤ DUŠI

Nebojíme se mluvit o duševním zdraví a ukazujeme, jak o něj pečovat. Přinášíme ​prevenci v péči o psychiku, šíříme praktické a ověřené informace a usilujeme o to, ​aby se konverzace o duševním zdraví stala součástí běžného života moderní ​společnosti, ve které se nikdo nestydí říct o pomoc.

Linka bezpečí (pro děti, mládež a studující do 26 let 116 111,

www.linkabezpeci.cz/

Linka první psychické pomoci (pro dospělé od 18 let) 116 123, ​www.linkapsychickepomoci.cz

Krizové centrum Psychiatrické kliniky FN Brno

532 232 078

Děje se vám něco, s čím si nevíte rady? Hledáte oporu a nevíte, na koho a kam se ​obrátit? Pomůžeme vám. Kontaktujte nás buď přes kontaktní formulář nebo ​rovnou na e-mail poradna@nevypustdusi.cz.

www.nevypustdusi.cz

PERSEFONA

Dobrovolná, nevládní nezisková organizace nabízející dlouhodobou komplexní ​pomoc obětem domácího násilí, sexuálního zneužívání a znásilnění starším 18 let ​z Jihomoravského kraje.

Gorkého 17

602 00 Brno

Služby poskytujeme v pracovní dny od 9 - 17 hodin

+420737834345 domacinasili@persefona.cz www.persefona.cz

proFEM

proFem je nestátní nezisková organizace, která už 30 let pomáhá obětem ​domácího a sexuálního násilí najít cestu zpět k plnohodnotnému životu beze ​strachu.

Zažil/a jsem sexuální násilí a hledám pomoc Volejte 608 222 277 (po-pá 9-15)

Anonymní chat.profem.cz poradna@profem.cz

Krizová pomoc bez předchozího objednání Břevnovská 1692/6, Praha 6

po, út a čt 9-17, st, pá 9-14

PORT je snadno přístupný a bezpečný prostor, který poskytuje komplexní nabídku ​odborné pomoci obětem sexuálního násilí a obtěžování nad 16 let. V pražském ​Břevnově je pod jednou střechou k dispozici tým sociálních pracovnic, ​terapeutek, právniček a lékařek - odbornic na problematiku, které zajistí potřeby ​každé klientky či klienta a poskytnou jim takový typ pomoci, který zrovna ​potřebují.

www.profem.cz https://www.verimeobetem.cz

VESNA

Bezpečný prostor pro ženy a jejich rodiny.

Ženský vzdělávací ústav Údolní 10, 602 00 Brno www.spolekvesna.cz

SPONDEA

Obrací se na nás lidé, kteří zažili vážná traumata jako domácí násilí, zneužívání, ​pronásledování, týrání, nebo šikanu. Nabízíme terapii lidem, kteří se potýkají s ​agresí ve vztazích. Ve všem, co děláme, klademe důraz na pomoc celé rodině.

Konzultační hodiny Intervenčního centra a Krizové pomoci:

Pondělí - čtvrtek: 8.00 - 18.00

Pátek: 8.00 - 16.00

Telefonní linky Intervenčního centra:

Pondělí - pátek: 8:00 - 16:00

Domácí násilí: 739 078 078, 725 735 883

intervencni-centrum@spondea.cz

Telefonní linky Krizové pomoci:

Pondělí - pátek: 8:00 - 16:00

Krizové situace: 608 118 088, 725 735 983

krizovapomoc@spondea.cz

Konzultační hodiny a telefonní linky programu Chci ovládnout vztek:

Pondělí - čtvrtek: 8:00 - 16:00

Pátek - je možné zanechat vzkaz na telefonním čísle 725 005 367

Program Chci ovládnout vztek: 725 005 367

vztek@spondea.cz

Sýpka 25

613 00 Brno-Černá Pole

spondea@spondea.cz www.spondea.cz

Dotazník:

Podle posledního průzkumu organizace proFem z roku 2024 má se znásilněním v ​České republice zkušenost každá pátá žena. Jelikož si jako tvůrci uvědomujeme ​odpovědnost, kterou zpracovávání takového tématu nese, snažili jsme se ​vytvořit bezpečné prostředí, a to jak pro účinkující, tak pro diváky. Kromě ​inscenace vzniká diplomová práce, která se bude věnovat mapování přístupů k ​tomuto tématu v českém divadle.

Tento dotazník je prostorem pro reflexi diváckých potřeb při sledování inscenací ​s tématikou sexualizovaného násilí.

Co dělat při panickém atace?

Důležité je umět rozeznat varovné příznaky a dokázat s nimi pracovat. Plně ​rozvinutá ataka, která bývá častým následkem různých traumat, se zastavuje ​velmi obtížně. Některé techniky mohou pomoci při nástupu příznaků.

Jak pomoci sám/sama sobě

1. Všimněte si, co se děje ve vaší mysli a těle. Pojmenujte to.

Jak poznáte, že prožíváte záchvat paniky? Můžete pocítit bušení srdce, dušnost, ​svírání hrudníku, třes, pocení nebo pocit tlaku kolem hlavy. Mohou se také ​objevit myšlenky jako: Nezvládnu to. / Mám infarkt. / Zblázním se. / Umírám.

2. Připomínejte si, že to, co prožíváte, odezní.

Zhodnoťte situaci co nejvíce objektivně. Uvědomte si, že vám ve chvíli, která ​probíhá tady a teď, nehrozí bezprostřední nebezpečí. Připomínejte si, že intenzivní ​stav, který prožíváte, do několika minut odezní.

3. Snažte se dostat pod kontrolu svůj dech.

Jak na to? Můžete vyzkoušet následující způsob kontrolovaného dýchání:

1. zadržte dech na 3 vteřiny

2. dlouze vydechněte po dobu 6 vteřin

3. po krátké pauze se nadechněte na 3 vteřiny

4. zadržte dech na 3 vteřiny – napněte svaly na ramenou, vytlačte břišní stěnu

dopředu

5. dlouze vydechněte po dobu 6 vteřin – snažíme se spíše zpomalit, než zrychlit

Body 3., 4., 5. opakujte 10x – tato doba obvykle stačí k odstranění většiny ​fyzických příznaků úzkosti.

4. Uvolněte svaly.

Střídavě napínejte a uvolňujte každou svalovou skupinu ve vašem těle.

5. Zaměřte se na odvedení pozornosti.

Zkuste zavolat blízkým, věnovat se jakékoliv uklidňující monotónní činnosti nebo ​si zahrajte jednoduchou hru na telefonu. Soustřeďte se na své smysly a podněty ​v okolí.

6. Nebojte se vyhledat pomoc.

Stáhněte si do mobilu aplikaci Nepanikař, nebo jiné aplikace zaměřené na zvládání ​úzkostných stavů. Pokud cítíte, že takové situace nedokážete zvládnout sami, ​nestyďte se

vyhledat odbornou pomoc, např. Linku první psychické pomoci 116 123, která ​funguje nonstop, nebo zkuste Terap.io

7. Dopřejte si dostatek odpočinku.

Je možné, že se budete cítit zcela vyčerpaní. Dopřejte vašemu tělu a psychice ​dostatek času na regeneraci. Připomeňte si, že už víte, jak takovou situaci ​zvládnout.

8. Pečujte o sebe.

Nezapomínejte na prevenci a zkoušejte věci, které vám pomáhají. Myslete na ​dodržování zdravé psychohygieny.

Jak pomoci blízkému dospělému

HENRIETTE VOGEL

nové heslo na Wikipedii

Adolphine Sophie Henriette Vogel, roz. Keber, (*9. května 1780 v Berlíně, † 21. ​listopadu 1811 u jezera Kleiner Wannsee) byla blízkou přítelkyní básníka a autora ​Heinricha von Kleista. Pravděpodobně vlivem těžké nemoci se rozhodla ​dobrovolně ukončit svůj život a 21. listopadu 1811 spáchala spolu s von Kleistem ​sebevraždu.

Život

Henriette Vogel se narodila roku 1780 v Berlíně do rodiny obchodníka Carla ​Adolpha Kebera a jeho ženy Caroline-Marie Tugendreich. V devatenácti letech ​(1799) se provdala za Friedricha Ludwiga Vogela. Porodila čtyři děti, avšak tři z ​nich v raném dětství zemřely. Dospělosti se dožila pouze dcera Ida Pauline. Vogel ​se celý život vyznačovala nadáním pro hudbu, zejména pro zpěv a hru na klavír, ​zajímala se o výtvarné umění a literaturu, ale například i o otázky vojenské ​taktiky. Podle některých zdrojů se od Kleista učila i šermovat.

Nemoc

Kolem roku 1808 bylo Henriette Vogel diagnostikováno nevyléčitelné onemocnění. ​Dobové záznamy hovoří o rakovině dělohy. Lékař Johann Benjamin Erhard v roce ​1811 pár dní po její smrti napsal, že jej Vogel před třemi lety požádala o ​konzultaci stran své nemoci, kterou pokládala za velmi vážnou. Erhard však ​spolu s lékařem Ludwigem Johannem Friedrichem Froriepem (v té době uznávaným ​gynekologem a porodníkem) usoudil, že její stav není natolik závažný, předepsal ​jí léky a považoval záležitost za vyřízenou. Pitva však následně prokázala, že ​Vogel skutečně značně pokročilým stádiem rakoviny dělohy trpěla.

Vztah s Heinrichem von Kleistem

Henriette Vogel se s básníkem a dramatikem Heinrichem von Kleistem setkala ​poprvé roku 1809, kdy von Kleist přebýval v Berlíně. Zpočátku se stýkali jen ​zřídka v okruhu společných známých, avšak v posledním roce jejich života došlo ​k velkému sblížení. Von Kleist byl celoživotně posedlý představou společné ​sebevraždy. Z jejích dopisů vyplývá, že v té době již těžce nemocná Vogel sama ​uvažovala o dobrovolném ukončení života. Poslední stádium její choroby by s ​největší pravděpodobností doprovázely kruté bolesti, které nechtěla ​podstupovat. Rozhodla se tedy, že s pomocí Kleista, který sám dlouhodobě trpěl ​těžkými psychickými problémy, ukončí svůj život.

Ačkoli bývá Henriette Vogel často označována jako milenka Heinricha von ​Kleista, neexistují ve skutečnosti přímé důkazy o tom, že by spolu milostný vztah ​měli. Způsob, jakým o ní Kleist píše ve svých dopisech, nasvědčuje naopak o ​hlubokém emočním a intelektuálním poutu, které však nikdy nepřešlo do tělesné ​roviny.

Poslední večer a smrt

20. listopadu 1811 přijeli Henriette Vogel a Heinrich von Kleist do Postupimi. Ubytovali se v ​hostinci Neuer Krug poblíž jezera Kleiner Wannsee, kde zamluvili i pokoj pro své blízké, kteří ​měli přijet druhého dne. O jejich posledních chvílích podali pečlivé svědectví především ​hostinský Johann Friedrich Stimming, jeho žena Friederike, sluha Johann Riebisch a jeho ​žena Dorothee. Vogel a Kleist strávili celou noc psaním dopisů na rozloučenou, urovnáváním ​svých osobních záležitostí, pitím kávy, vína a rumu a společným hovorem. Z Henriettiných ​dopisů na rozloučenou se dochovaly dva – dopis jejímu manželovi a dopis příteli ​Peguilhenovi, který se měl po její smrti postarat o veškeré záležitosti. Jak její, tak ​Kleistovy dopisy obsahují detailní a pečlivé popisy všech úkonů, které je třeba po jejich ​odchodu vykonat. Listy byly odeslány druhého dne ráno ještě před jejich smrtí.

„Nemohu už déle snášet život, neboť mi železnými okovy svírá srdce – říkej ​tomu nemoc nebo slabost nebo jak chceš, sama nevím. Vím jen, že svou smrt ​vnímám jako to největší štěstí. [...] Kéž bych mohla vás všechny, které miluji, ​vzít s sebou, kéž byste také co nejdříve vstoupili do onoho věčného ​nádherného spolku, pak by mi nezbylo co víc si přát. Kleist, který mi ve smrti ​bude stejně věrným společníkem, jakým mi byl za života, se postará o můj ​odchod, a pak se sám zastřelí.“

- Z dopisu Henriette Vogel jejímu manželovi

Pozoruhodné jsou rovněž dva dopisy, které si Vogel a Kleist napsali sobě ​navzájem. V obou případech se jedná o dlouhý sled láskyplných oslovení:

Druhého dne, 21. 11. 1811, se Vogel s von Kleistem vydali k jezeru. Podle slov ​hostinského byli ve výtečné náladě, vtipkovali a smáli se. Požádali služku a ​jejího manžela, aby jim na druhý břeh jezera donesli stůl, židle a kávu. U jezera ​kávu vypili, dál žertovali, podle služky působili radostně jako děti. Krátce poté, ​co je opustila, uslyšela výstřel, za několik okamžiků druhý. Prvním výstřelem ​střelil Kleist Vogel pod levé prso, druhým zastřelil sebe.

Jejich těla byla objevena krátce nato sluhou Riebischem. Vogel ležela na zádech ​v malé prohlubni, nohy skrčené v kleku, jako by s výstřelem padla na záda. Kleist ​rovněž klečel, avšak jeho tělo přepadlo dopředu, hlavou se opíral o zem vedle ​Henriette. Toto rozložení pravděpodobně nebylo náhodné. Kleista od mládí ​fascinoval obraz Simona Voueta zobrazující umírající Máří Magdalénu. Světice na ​obraze spočívá v náručí andělů v pozici naprosté odevzdanosti, její nohy však ​dosud spočívají v mírném kleku na zemi. V podobné poloze se nacházelo i tělo ​Henriette Vogel.

„Můj Heinrichu, můj sladce znějící, mé lůžko z hyacintů, mé moře radosti, můj ​úsvite a soumraku, má Liparská harfo, má roso, můj mírový oblouku, mé dítě na ​klíně, mé nejdražší srdce, má radosti v utrpení, mé znovuzrození, má svobodo, ​mé pouto, můj šabate, můj zlatý poháre, můj vzduchu, mé teplo, má myšlenko, ​můj drahý hříšníku, má splněná touho na tomto i onom světě, mé světlo, má ​nejsladší péče, má nejkrásnější ctnosti, má pýcho, můj ochránče, mé svědomí, ​můj lese, má slávo, můj meči a má přilbo, mé štědrosti, má pravice, můj ráji, má ​slzo, můj žebříku do nebe, [...] má trnová koruno, mých tisíc zázraků, můj ​učiteli a můj studente, miluji tě nade vše, co si lze myslet a představit.

Máš mít mou duši. Henriette“

- Z dopisu Henriette Vogel Kleistovi

Po smrti

Po smrti bylo tělo Henriette Vogel podrobeno pitvě. Ta ukázala, že Vogel skutečně ​trpěla rakovinou dělohy, a to ve velmi pokročilém stádiu:

Henriette Vogel je pohřbena spolu s Heinrichem von Kleistem ve společném hrobě ​u jezera Wannsee.

Text vznikl na základě pitevní zprávy Henriette Vogel z 22. listopadu 1811, stejně ​jako citací z článku o okolnostech společné sebevraždy Heinricha von Kleista a ​Henriette Vogel (Peter Michalzik: Seelen unterwegs zum Himmel, 23. 1. 2019, ​Frankfurter Rundschau, https://www.fr.de/kultur/seelen-unterwegs-himmel-​11426024.html) a básně věnované Henriette Vogel Heinrichu von Kleistovi ​(http://www.deutsche-liebeslyrik.de/extra_rubrik/extra6/extra6_4.htm), které do ​češtiny přeložily Jana Startsev a Viktorie Knotková.

„[...] Poté jsme otevřeli dutinu břišní. Střeva a další orgány se nacházely v ​normálním stavu. Při prohlídce těch částí, které se týkaly především dutiny ​břišní, jsme zjistili, že zejména děloha je v celé své struktuře natolik ​nepřirozeně ztvrdlá, že se zde patrně jedná o okultní rakovinu. Toto ​ztvrdnutí mělo téměř chrupavkovitou konzistenci, kterou bylo možné ​proříznout pouze ostrým skalpelem za použití nejsilnějšího tlaku. Z dělohy ​vytekla hnisavá tekutina. [...]“

- Z pitevní zprávy Henriette Vogel